A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Tunisko - Cestopisy

Cesta na velký Jih

Jih Tuniska je divoká a vášnivá krajina,přátelští lidé a vedro,které si člověk uloží do zásoby.

Miluji Djerbu a jižní Tunisko.Tuto cestu jsem měla naplánovanou rok před realizací a strašně jsem se na ni těšila.Poznala jsem organizované výlety,při kterých Vás zavezou na místa,aby na vás místní lidé něco vydělali. Začínali jsme výlety na skůtru/já a moji dva synové na jednom/ a když bylo staršímu synovi 18,naplánovala jsem tuto cestu.
Pobytové místo jsme měli v Souse a já musela dorazit na svou milovanou Djerbu.

14.7. jsme si večer přivezli auto z půjčovny a 15.7. 6.30 ráno vyjeli.V 7.50 jsme dorazili do Kairouanu a navštívili Velkou mešitu.Je to čtvrtá nejsvatejší mešita.U vchodu jsme vyfasovali obrovské šátky na zahalení.Synové si je omotali jako sukni,aby neměli holé nohy.Já měla na sobě galábii-arabský oděv.Je velmi příjemný na nošení,tzv.luftuje.Nádvoří mešity je skutečně obrovské.Byli jsme tam jen my a snad stovky poletujících vlaštovek.
Poté jsme se vydali dále na jih do Sbeitly,tam jsme přijeli kolem 11 hodiny.Prohlédli jsme si pozůstatky římských staveb,za 5TDN zakoupili „zaručeně pravou “ vykopávku sošky a vydali se směrem na Gafsu.Byl čas oběda a všude kolem silnice opékali ovce.Tak jsme také zastavili,ukázali z jaké části chceme kus ukrojit,poobědvali,popili a jeli dál. Silnice vedla po rovině,ale kolem se rýsovalo pouštní pohoří.Klimatizace přestávala stíhat.Když jsme zastavili,nechávali jsme puštěný motor,protože pak bychom už vnitřek auta neochladili.Gafsa je jakási brána jihu-byli jsme tam ve 13 hodin a vedro bylo úmorné.Pak jsme zamířili do Metlaui,kde jsme měli naplánovanou projížďku vláčkem Červená ještěrka. Bylo nám ale řečeno,že jezdí jen ráno,proto jsme se rozhodli navštívit horské oázy a do Metlaui se vrátit na noc.Cesta vedla přes pohoří Seldja,byla úchvatná,klikatá, opuštěná.120 km jsme nepotkali jediné auto,neviděli člověka ani obydlí. Při zastávce bylo všude kolem ve vyprahlé zemi spousty děr,pokoušela jsem se hledat nějakého nebezpečného živočicha,ale měla jsem smůlu.Pomalu jsme opouštěli pohoří Seldja a vjížděli do pohoří Atlas.Jeho růžové skály jsou fascinující.Cestou kolem jsme míjeli několik již vytěžených ložisek vápence.Proto nás nijak nepřekvapilo,že jsme vjeli na jakýsi dvůr.Ale tento nebyl ledajaký.Z budovy se vyhrnula snad celá tuniská armáda a vojáci z nás byli tak v šoku,že se nejdříve ani nehnuli a jen na nás překvapeně zírali.Syn vystoupil z auta a slušně pozdravil a tak k nám šli a už s úsměvem pozdravili,podali ruce a ptali se co že tam hledáme.Když jme řekli že jedeme do Midés,sdělili nám,že jsme zabloudili, a tady se nacházíme na linii.Partnerem k jednání jim byl pouze starší syn,ženské a dítěte se nevšimli.Starší syn se mě pak ptal co je to línie a tak jsme pochopili,že jsme byli na tunisko-alžírské hranici.

Midés to je malý Grand canyon.Dali jsme mátový čaj,nasbírali zajímavé kameny a jeli jsme do oázy Tamerza.Umyli jsme si nohy pod vodopádem a dali se na cestu do Tozeuru.Je to nádherné pouštní město se zvláštní architekturou.Poprvé jsem tam byla před sedmi lety a stále ho mám v paměti a chtěla jsem ho vidět znovu.Do Tozeuru jsme dojeli v 17 hod.,prošli se po hlavní ulici a měl nastat čas největší atrakce.Před sedmi lety jsme tu byli s cestovkou a spali v pětihvězdičkovém hotelu Palm Beach.Jako překvapení jsem pro kluky měla návštěvu tohoto hotelu a vykoupání se v bazénu.Starší syn se zdráhal,že prý tam nepůjde,že nás stejně vyhodí,ale nakonec jsme ho přemluvili.Zaparkovali jsme auto na hotelové parkovišti,vzali bágl s plavkama a osuškama a šli.Portýr nám otevřel dveře a tak jsme v pohodě prošli až k bazénu.Vzhledem k cenám byl hotel poloprázdný,u bazénu mimo nás dva lidi.Tak jsme se dvě hodinky vycachtali,nasedli do auta a jeli do Metlaui.Tam jsme byli totálně vyčerpaní ve 22.30 a začali shánět nějaké levné ubytování.Usoudila jsem,že laciné hotely jsou mimo centrum a u hlavní silnice jsme jeden našli.Vešla jsem s mladším synem dovnitř,vypadalo to tam jak v pasáži.Nebylo pro kouř vidět téměř na krok,všude samí rozjaření chlapi.Atmosféra jak v české hospodě 4.cenové skupiny.Prodrala jsem se k jakémusi pultu,za nímž byla velice dobře vyvinutá Arabka s obrovským výstřihem a upnutých obtažených kalhotách.V životě jsem takto vyzývavou Arabku neviděla. Chovala se jak opilá šlapka,ale přesto jsem se optala,jestli tu jsem správně v hotelu.Odpověděla „ano madam“. Na dotaz kolik stojí ubytování pravila,že zavolá šéfa.Přišel chlápek v obleku s chováním šéfa pětihvězdičkového hotelu.Byla jsem z toho tak zmatená,že jsem pokoj vzala i přes to,že okolní atmosféra vůbec nevzbuzovala důvěru.Šéf se mě optal,jestli chci pokoj vidět,tak jsem kývla.Překvapila mě vzorná čistota na chodbě i na pokoji.Starší syn zaparkoval auto do dvora,vzali jsme kufr a šli se ubytovat.I když měla klika z venku kouli,chtěla jsem,aby syn zamknul. Osprchovali jsme se a padli do postele. V životě jsem tak snadno neusnula. Nicméně obavy z toho prostředí mě v noci vzbudily a můj pohled padl na dveře.Právě se otvíraly a kdosi vstupoval. Byla jsem hrůzou bez sebe a chtěla vzbudit syna na vedlejší posteli.Ale nevydala jsem za sebe ani hlásku a nemohla se leknutím hnout.Postava se blížila a já podle stylu chůze poznala staršího syna.Na recepci si byl pro láhev vody/dostal ji grátis/. Ráno jsme měli namířeno do banky a jen jsme vyšli z pokoje nás šéf chytil,zda si přejeme snídani teď či potom.Chtěli jsme ji potom.Ve velké jídelně byly všechny stoly bez ubrusů a zaprášené,jen jeden se sněhobílým vyžehleným ubrusem.Tam nás uvedli,donesli konvici kávy,konvici mléka,chleba,máslo,marmeládu a my si pochutnali jak nikdy.Zaplatili jsme dohodnutou cenu 27TDN a vydali se ještě jednou do Tozeuru,pak Nefta a poté již přes solné jezero do Kebili.Cestou jsme se dobře bavili,hledali pouštní růže,fotili.Po jedné zastávce syn říká,že svítí řídící jednotka.Tož nás přešla řeč,protože jsme byli akorát uprostřed solného jezera a 60km na každý konec.Signál mobilního telefonu nulový. Měli jsme sice zásobu vody,ale při okolní teplotě 65stC mi bylo jasné,že já s mojí kondičkou tu vzdálenost pěšky nedojdu.Tak jsem se tiše modlila,ať dojedeme aspoň do Kebili. To se stalo,natankovali jsme,koupili pití a mezitím motor nejspíš zchladnul a řídící jednotka zhasla.No, místo toho syn zjistil prázdnou zadní pneu.Tak jsme hledali servis.Bylo poledne,v servisu nikdo ,ale z místní čajovny přišlo asi 5 chlapů a se synem pneu vyměnili.Nechtěli zato vůbec nic,tak jsem jim dala alespoň reklamní trička. V 16 hodin nám v servisu rezervu přezuli a jeli jsme do pouště-Douz Zafrane,Sabria.Jako jsou u nás v zimě sněhové jazyky,tam to byly písečné..Když už se silnice ztrácela a převažoval jen písek,objevil se stopař. Naložili jsme ho a on nás navigoval do vesnice,kde bydlel.To už se jelo jen pískem.Ve vesnici jsme se rozhlédli ze střechy jeho domu po Sahaře a jeli nazpátek.Pokračovali jsme do Matmaty,kterou už známe nazpaměť a tak jsme tam ani nestavili.Až asi 20 km za Matmatou syn dělal přestávku na kouření,já zůstala v autě.Kluci vylezli na jeden z okolních kopců a mladší pro mě přišel,že prý to musím vidět.Nechtělo se mi ,ale když vážil cestu dolů a zase nahoru, šla jsem. Kupodivu jsem kopec vyběhla jak srnka a ten pohled byl nádherný.Pod sebou jsem viděla berberské vesničky,k nim se vinoucí cesty a v dáli na obzoru splývala obloha a moře.Sedla jsem si na vyhřátý kámen a zapomněla na čas.Slyšet bylo jen absolutní ticho,teplo bylo akorát,protože bylo před západem slunce a já pociťovala v nitru absolutní uvolnění a klid.Nevšimla jsem si,že kluci jsou už dávno dole,seděla jsem tam nevím jak dlouho a užívala si to.Mladší syn pro mě musel přijít,že bychom už měli jet.V Medeninu jsme byly už potmě a na Djerbu nám zbývalo ještě 75km.Už jsme se těšili do našeho oblíbeného hotelu.Po příjezdu k hotelu jsme ale zjistili,že se změnil majitel a není možné se v hotelu ubytovat.Tak jsme opět hledali laciný hotel.Druhý den jsme obelstili ochranku a do našeho hotelu jsme se vetřeli.Strávili jsme tam celý den,vykoupali se ,navštívili známé a o půl čtvrté odjeli přes Gabes, Sfax,El Djem do Souse.Celkem jsme najeli 1900km a vypili 27l vody.Výlet nás se vším všudy přišel ve třech na 8000Kč.To je ještě o 1000Kč méně než s cestovkou na dva dny.

další cestopisy
Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
diver.70 09.01.2011 16:27:08
 

jo jo. pěkný. Já jsem cestu přez matmatu , douz, tozeur, neftu absolvoval z Jderby v jeepu. Tři dny víc než 1000 km. Jízda na velbloudech, západ slunce na poušti, horské oázy,datlové plantáže,solné pánve ;-) i dům Skywolkera. Samozřejmě super (vesměs holandské) pětihvězdičkové hotely. Mám pár fotek na panoramio jméno procon . I když je to už dávno (2001) tak si tu cestu dodnes pamatuju velice živě.

Ja.cz
30.05.2008 16:43:11 85.160.41.***
 

Ahoj zajímavý text. Doufám že napíšete další. Díky ;-)

Zpět na všechny diskuze